cz-17. Opačné čísla, opačné výrazy
Opačné číslo je číslo se stejnou hodnotou, ale opačným znaménkem. Opačné číslo ke kladnému číslu je vždy číslo záporné a naopak.

Co jsou a jak najdeme nejmenší společné násobky a také větší společné dělitele? Pojďme na to postupně.
Nesoudělitelná čísla
V matematickém vesmíru existují dvojice čísel, které jsou vůči sobě „tvrdohlavé“ a nemají žádnou společnou řeč. Říká se jim nesoudělitelná čísla. Skvělým příkladem jsou čísla 6 a 7. Pokud se pokusíte najít jejich společné stavební prvky, zjistíte, že kromě jedničky nesdílejí vůbec nic. „Nejmenším společným násobkem dvou nesoudělitelných čísel a, b je jejich součin a·b“
Pro naše čísla 6 a 7 to v praxi znamená, že jejich nejmenší společný násobek nsn(6, 7) je jednoduše 42. Žádné složité výpočty, žádné hledání průniků – jen čistý součin.
Prvočísla jako „DNA“ každého složeného čísla
Každé složené číslo si lze představit jako unikátní organismus. Pokud ho chceme skutečně poznat, musíme se podívat na jeho „genetický kód“ – rozklad na součin prvočísel. Tento kód přesně ukáže, z čeho je číslo postavené. Podívejme se na identitu čísel 12 a 18:
12 = 2·2·3
18 = 2·3·3
Nejmenší společný násobek (nsn)
Pokud chceme najít bod, ve kterém se setkají násobky například čísel 12 a 18, mechanické vypisování násobků by byla jedna cesta. Matematika však místo toho používá elegantní proces založený na prvočíselném rozkladu:
12 = 2·2·3
18 = 2· 3·3
¯ ¯ ¯ ¯
nsn(12, 18) = 2· 2· 3· 3 = 36
Klíčem k

Opačné číslo je číslo se stejnou hodnotou, ale opačným znaménkem. Opačné číslo ke kladnému číslu je vždy číslo záporné a naopak.
Výsledkem sčítání a násobení přirozených čísel (1, 2, 3, ...) je vždy přirozené číslo. Naproti tomu rozdíl dvou přirozených čísel nemusí být přirozené číslo (může být i záporný). Musíme tedy množinu přirozených čísel rozšířit...
Říká, že součet (nebo rozdíl) v závorce můžeme násobit tak, že násobíme každého člena v závorce zvlášť.
Asociační zákon říká, že při sčítání nebo násobení tří a více čísel je lze libovolně sdružovat (seskupovat) a výsledek, tj. součet, resp. součin, se nezmění. Mění se seskupení čísel, nikoli však jejich pořadí (pomocí umístění závorek).
Mezi základní zákony aritmetiky patří komutativní zákon, asociativní zákon a distributivní zákon. Tyto tři zákony se v testech T9 objevují zejména v úlohách na rychlé počítání a zjednodušování výrazů. Nyní bude řeč o prvním z nich.
Dostal/a jsi někdy zpátky opravenou písemku z matematiky, na které bylo pár chyb? Možná jsi byl/a smutný/á a napadlo tě, že ti matematika prostě nejde. Vědci však zjistili něco úplně jiného: Chyby jsou ve skutečnosti tou nejlepší zprávou pro tvůj mozek!
Přísloví „Jaký začátek, takový konec“ poukazuje na to, že způsob, jakým se na samém začátku přistoupí k jakékoli činnosti, zásadně předurčuje její výsledek.
Dvě otázky, které stačí jednou pořádně pochopit. Skoro v každé slovní úloze se čas od času objeví jedna z těchto dvou otázek: O kolik více (nebo méně)...? Kolikrát více (nebo méně)...?
Září je tady a s ním i nový školní rok. Pokud je doma budoucí páťák, zde je rychlý checklist toho, co by měl zvládat ze 4. ročníku – základ, na kterém bude stát celé druhé období základní školy.
Co jsou a jak najdeme nejmenší společné násobky a největší společné dělitele? Pojďme na to postupně...